Rusko 2007 – den dvanáctý

10.7.2007Friendship force

Po náročném cestování byl dnes na programu „odpočinkový den“. Světlana domluvila s vedoucí Moskevské pobočky organizace FRIENDSHIP FORCE, že se můžeme zúčastnit večírku, pořádaného na závěr pobytu skupiny „FF“ z USA. Na něm měla vystoupit krojovaná folklorní skupina z Moskvy, což byl předmět našeho zájmu.

Organizace „The Friendship Force International“ byla založena r. 1975 americkým prezidentem Jimmy Carterem a jeho manželkou Rosaline s cílem realizovat mise dobré vůle prostřednictvím přátelských kontaktů, vznikajících v procesu účasti v programech klubů FF. Prakticky jde o výměnné pobyty členů v členských rodinách druhých zemí. Ústředí FF sídlí v USA (město Atlanta) a koordinuje činnost (tj. hlavně výměnné pobyty) mezi jednotlivými kluby všech členských zemí. K 1.I.2006 ústředí registrovalo 367 klubů v 55 zemích světa. V ČR byl klub založen v Praze (1990), v Moskvě v roce 1991. Po letech izolace to počátkem 90. let byla pro řadové občany prakticky jediná možnost „podívat se za železnou oponu“. Nyní Moskevská pobočka ročně přijímá delegace z 5 – 6 zemí a přibližně stejný počet zemí navštěvují její členové. Hlavní zájem je o USA, Anglii a v poslední době Austrálii.

Program závěrečných večírků je přibližně následující:

uvítání a proslovy (vedoucích, přijímajících rodin, hostů)
kulturní vložka (domácí a hosté)
pohoštění a veselice

Sídlo moskevské pobočky je v budově bývalého kubánského velvyslanectví, kde se také celé setkání uskutečnilo. Uvítání amerických hostů proběhlo ve vestibulu budovy podle tradice – chlebem a solí. Současně tam zahrál dětský sbor a zazpívala jedna sólistka.

Uvítání chlebem a solí

Uvítání delegace chlebem a solí

Uvítání chlebem a solí

Další z účinkujících

Po uvítání bylo možné zakoupit různé typicky ruské suvenýry a nějakou dobu se volně bavit. Mne tam velmi zaujala krásná dívenka v bohatě zdobeném kroji, že jsem neodolal a požádal ji, zda bych si ji mohl vyfotit. Podle pózy, kterou okamžitě zaujala bylo vidět, že podobné požadavky jsou na ni vznášeny často.

Po chvíli volné zábavy jsme se všichni přesunuli do jednacího sálu, kde probíhala (pro nás pouhé pozorovatele) nejnudnější část odpoledne – blok oficiálních projevů. Spousta lidí cítila potřebu něco říct, i když se domnívám, že naprosto zbytečně. Po nekonečném a takřka bezobsažném řečnění nastala ta zábavnější část odpoledne – různá vystoupení, kvůli kterým jsme tuto akci podnikli. Po vystoupení několika zpěvaček – mojí již zmiňované dívenky, posléze profesionální (zřejmě) operní pěvkyně a jedné dívčiny ze vzdálené republiky Karélie – byla vyhlášena přestávka.

Vedoucí americké delegace s tlumočnicí

Zpěvačka ze vzdálené republiky Karélie

Profesionální operní pěvkyně

Tahle dívenka měla půvab i talent

O přestávce

Maketa bitvy u Stalingradu

O přestávce

S chlebem a solí

S prezidentkou klubu

Se zpěvačkou z Karélie

O přestávce na pódiu

Když bylo po přestávce ohlášeno pohoštění, začal jsem se pídit, kdy začne ten správný folklór, na který jsem se zcela nepokrytě těšil. Když mne však ujistili, že už žádný nebude, můj zájem o zbytek akce klesl na nulu. Po lehkém občerstvení, když se pomalu začaly rozjíždět různé společenské hry, jsem se stal iniciátorem návratu domů.