Navštívená místa
Cortina d’Ampezzo
Delší návštěvu tohoto překrásného místa jsme nakonec vzdali pro nepřízeň počasí – déšť, mlha a zima nás donutily pokračovat dále v cestě k dalšímu cíli – Benátkám.
Benátky
„Povinnou“ návštěvou Benátek jsme strávili prakticky celý den. Počasí bylo takřka bezchybné a i když se jedná o místo mximálně „profláknuté“, není možné je minout bez povšimnutí. Symbolický klobouk nad umem a odvahou stavitelů jsme smekali prakticky na každém kroku.
Pisa
Přesvědčit se o tom, že proslulá věž v Pise je opravdu šikmá, vyžadovalo přejet Itálii z východu směrem na západ a věru nebylo čeho litovat. Pisa je překrásné město, lemující oba břehy řeky Arno, na které jsou jako korály navlečeny početné mosty, z nichž každý skýtá neopakovatelný pohled na město.
Samotná věž není přímo na nábřeží, nicméně celý impozantní areál stojí v opravdu zanedbatelné vzdálenosti. Všude, kam oko dohlédne, jsou početné davy turisů, tomu však se nelze divit. Je na co se dívat a najít ten správný pohled, na kterém by bylo nejlépe vidět zašikmení ve srování se sousedícími objekty dá chvilku práce.
Při troše štěstí lze najít i takový záběr, kde mezi fotoaparátem a fotografovaným objektem je úplné minimum turisttů. Ale to již vyžaduje jistou dávku trpělivosti.
Naším cílem byl národní park Gran Paradiso, nicméně nejpve bylo nutné nějakou dobu pobýt v co nejtěsnější blízkosti moře, aby se Hanka mohla dosyta vyřádit v jeho vlnách. Z Pisy jsme vyjeli na sever a zoufale hledali nějaké místo, kde by bylo aspoň trochu přjatelné počasí – zatím bylo celkem chladno a deštivo. Telefonicky jsme se spojili i s kolegy v práci, kteří nám na meteomapě zjišťovali, kam se vydat za lepším počasím. Docela marné.
Přiblížili jsme se k městečku Noli a tam se stal malý zázrak – poměrně silný vítr rozehnal mraky a objevilo se kýžené italské slunce. V tu ránu začínáme shánět nocleh. Netrvalo to dlouho a již obýváme pokoj v hotelu stejného jména – Noli. Hotel stojí prakkticky na pláži a Hanka je během chvíle ve vodě. Já jsem poněkud zdrženlivější, teplota vody v žádném případě neodpovídá mým představám.
Gran Paradiso, národní park, Valsavarenche
Pobytu u moře jsme učinili zadost a počasí také nestálo za nic. A tak tedy opouštíme přímořskou část Itálie a míříme do neznáma na sever k nebetyčným horám. Nevíme, co nás tam čeká, ale Gran Paradiso zní velmi lákavě. Kousek za turistickým centrem, městem Aosta, odbočujeme vlevo do hor, jejichž vrcholky nebylo v mracích vidět. Serpentinami stoupáme stále výš a když už cesta končí, přijíždíme k hotelu Genzianella. Ubytování je bleskové – dnes první den po zimě otevírají a my jsme tam prakticky sami. Hotel, okolní příroda a zajímavé stavby jsou dokonalou satisfakcí za riskantní výlet do neznáma.
Courmayeur
Celodenní výlet do městečka Courmayeur téměř na úpatí Mont Blancu. Městečko je položeno v Italském pohraničí, pouhý skok od Švýcarska či Francie. V městečku samotném jsme měli poněkud smůlu – Mont Blanc byl zahalen poměrně nízkou oblačností.
… a vracíme se zpět …
Poslední den ve Valsavarenche